REPORT

 

Report z Decadance v SaSaZu od Čéši

Poprvé, všechno je jednou poprvé. Někdy ta poprvé bývají bolestivá, ale většinou jsou všechna velmi významná a silná. Tak došlo nakonec i na mě a já se poprvé podíval do "luxusního" klubu v Holešovicích. Luxusního dávám schválně do uvozovek, jelikož si to klub tak nějak sám sobě upírá a nechce aby se tak na něj koukalo. No, to půjde asi těžko, když do něj vstoupíte a uvidíte všechen ten luxus kolem...

 

Klubík je tak trošku zastrčen v zadní části Holešovické tržnice a chvilku mi trvalo, než jsem si k němu našel cestu, navíc v noci, když to tam celé vypadá jako po vymření a u hlavní brány se potuluje jen pár nečesky mluvících stínů, mířících do nedalekých vykřičených a červeně ozářených domů...

Po nalezení vchodu a vstup přes bezpečtnostní rám, který by odhalil každou sebemenší zbraň, jsem nucen obejít opět pár metrů kolem dokola, než najdu ten správný vstup pro tento večer. Je to tu oddělené tak, že normální návštěvníci nechodí tudy, kudy přicházejí majitelé drahých a krásných aut a majitelé drahých a většinou také krásných dam. Ti mají svůj vstup bez detekčního rámu a s velkým parkovištěm :o)

Šatna je pro tento vchod zcela zdarma a co mě hned upoutává, jsou krásné asijské sošky u vchodu. Klub na mě působí trochu temným dojmem, až tmou bych řekl, ale celkově je to prostě nádhera. Opravdu je vidět, že každý investovaný milion opravdu skončil v útrobách klubu a ne v něčí kapse :o) Ačkoliv se tu potkávají různé společenské vrstvy, nikdo si tu na druhé neukazuje a člověk se cítí v pohodě a klidu. No, asi na té separaci golden VIP a diamond VIP, které mají každý vlastní balkon, něco bude. Nad každým barem jsou nádherné projekce, kolem parketu je krásné a pohodlné sezení a zvuk, zvuk opravdu dává znát sluchovým orgánům, že je to opravdová kvalita! Já si připadal jak v nějakém zahraničním klubu:).

Prvním hrajícím při mém příchodu byla naše milá malá Djane Lucca. Hlasem oznámena a představena, rozjela exlusivní houseový setík plný funky ploch a velmi tanečního beatu. Publikum se začalo postupně bavit na plný plyn a také jich tu postupem času začalo velmi, velmi přibývat. Klub je to prostorný a já odhadují kapacitu na 2000 lidí, v pátek jich tam byla tak slabší polovina... Lucca si svoje tempo určila nádherně a užil jsem si ji i já, a to nejsem zrovna její fanda. Kolem mne tančila spousta spokojených lidí a atmosféra byla jaksi uvolněnější než jsem zvyklý z jiných parties. Klub SaSaZu na mne zapůsobil na první dojem velmi pozitivně. Lucca si na dnešní noc přichystala i vystoupení se zpěvačkou Terezou Černochovou a to bylo úchvatné. Uplně jako by jste byli opravdu v klubu 54. Nádherné vokály, naprosto dokonalé sehrání a skvělé vystoupení obou protagonistek. Tleskám a zároveň koukám na projekce ze stejnomeného filmu:).

Taneční show, která se taktéž inspirovala legendárním newyorkským klubem, byla také skvěle zvládnutá a já se sám divím, že jsem byl vpuštěn i přes naprosto nedostatečný muscle code, který tu na skoro všech tak převažoval. Skoro všichni vypadali jako minimálně desetibojaři nebo Michalangelovy sochy... Musím s sebou také něco udělat, tak nějak jsme se tam cítil hodně "malý" :o)))

Dalším hrajícím byl Američan Chris Cox. Tento chlapík se otěží ujal velmi solidně, ale postupem času začal publikum vtahovat do svých jaksi profláknutých a někdy až přiliš zkomercializovaných tracků, jímž byly například remixy Black Eyed Peace a dalších popových odrhovaček. Tohle se mi zrovna nezdálo, ale na lidi to působilo a bavilo je to. Světlá chvilka přišla opět až se zpěvákem Peytonem, který vystřihnul nádherný song, jež mi připoměl ranního Loutku z Creamfields, prostě nádhera. Peyton, odděn do velmi extravagantních svršků, celému Coxovu vystoupení opět dodal šťávu a já si mohl v klidu říci, stačilo, jsem spokojený.

Posledního Richarda Duranda jsem tudíž neslyšel a možná to byla chyba, prý to nehorázně rozjel, no nevadí, někdy příště, možná... Klub SaSaZu je opravdu o nějaký ten level výše, ale já ještě nejsem asi tak dobrý hráč, abych se tu cítil jako doma. K tomu ještě povede dlouhá cesta, ale já děkuji, že jsem se mohl účastnit alespoň tohoto výletu. Bylo to příjemné, zábavné a bylo to poprvé...

 
 
 
 

FOTOREPORTY

 
MHD
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016