REPORT
Romanův report z Electronic Beats na žižkovské věži
Koncept Electronic Beats budiž ve slovníku uveden jako zdárný příklad dvou protikladů. Loni na podzim jsme se ještě mačkali ve Veletržním paláci nedostávajíc vzduchu ani prostoru a tento pátek se naopak ke vzduchu a dostatku prostoru přidaly ještě stoly prohýbající se po tunou jídla a pití a nádherný výhled na celou Prahu. Electronic Beats se na krátký čas přesunuly do českých klubů. Letošní sezónu však zahájily originálně na jedné z pražských dominant - na televizním vysílači.
Od samotného počátku, kdy jsem se o této akci dozvěděl, na mě působila více jako pro VIP, než obyčejné smrtelníky. Přišli jste-li v samotný den konání akce k žižkovskému vysílači, měli jste smůlu. Nakonec se ale všem neduhům typickým pro VIP, tedy nulová atmosféra a snobské pohledy na každého, vyhnula a stala se z ní prvotřídní party pro fajnšmekry. Vždyť stačilo tak málo. Poslouchat o trochu pečlivěji Radio 1 než kdy dřív, včas si zarezervovat lístky po internetu a pak už se jen vydat koupit za nijak zvlášť přehnaný peníz do Paláce Akropolis, který v tom všem sehrál také poměrně důležitou roli. A proč takovéhle cavyky? No protože TV věž není nafukovací a více než 200 lidí se do ní prostě nevešlo. Dvě stovky nadšenců bylo tedy maximem a lepší, než se nervózně mačkat před vstupem v den konání akce, zajistit si potřebné lístky dopředu.
Cena 350 Korun je možná na první pohled o něco vyšší, ale v potaz berte první party ve vysílači, kde krom hudby samotné čekala její návštěvníky také bohatá paleta nápojů a jídla úplně gratis a ještě druhá party navíc v nedalekém Paláci Akropolis. A věřte mi, cenu 350 Korun jste v samotném vysílači mohli projíst a propít mnohonásobně. Jenže nebyl na to moc čas. V jednom křídle vyhlídky ve výšce téměř sta metrů se postupně vystřídali Midi Lidi, Ladida a Stephunk T a volba mezi tancem a poslechem či hostinou opodál často padala právě na hudební stránku celé akce.
Známe se. Na party nikdy nechodíme včas a tak když se avizuje start na osmou hodinu večerní, v devět tam určitě ještě nikdo nebude. A byl. Vida že to jde. Midi Lidi ale pro jistotu ještě nějaký ten čas posečkali a o to více se návštěvníci mohli kochat zapadajícím sluncem nad Prahou. K tomu popíjet bílé či červené víno, nealko, nebo klasicky staropramen v plechovce a ochutnávat zdejší dobroty od kuřecích stehýnek, přes nejrůznější druhy salámů a sýrů až po třeba zapékané brambory. Prostě All Inclusive.
Pro fanoušky Midi Lidi nebyl jejich koncert ničím překvapujícím. Stejné skladby a velmi podobná choreografie jako na jejich jiných vystoupení. Tentokrát jste je však mohli poslouchat při pohledu na do tmy zářící Prahu a spolu s jen několika desítkami věrných. Mělo to docela jinačí atmosféru, než kde jinde. Velmi pozitivně překvapil zvuk. Na to, že se v této lokaci akce příliš nekonají, nešetřilo se na něm. Podobně světla a hlavně videoprojekce, která se rozhostila po celé jedné délce vyhlídky. Midi Lidi odehráli za tance většiny přítomných většinu ze své nadcházející debutové desky a ten skromný potlesk za každou skladbou, byť působil značně nesměle, byl obrovským díkem. Více jsme z těch našich rukou, v takovém počtu, vymáčknout nedokázali.
Ladida se dlouho neostýchala a brzy pustila první desku večera. Lidé se bavili nejen na parketu, ale vlastně po celé vyhlídce, protože hudba z jejího setu byla slyšet ve všech částech tohoto členitého prostoru. Komu snad chyběl pohled na naší minimalovou krásku, mohl krom přímé interakci před DJským pultem sledovat obrazovky rozmístěné v dalších částech vyhlídky. Ovšem nebyl to čistý minimal, čím nás Ladida potěšila. Bylo to něco mezi technem a právě minimalem, takže se na to dalo spolehlivě pařit, ale také se bavit s přáteli nebo se věnovat ochutnávání všech těch dobrot. Čas ale plynul a do půlnoci se ještě chystal představit českému publiku po delší pauze opět Stephunk T. Původně bylo avizováno společné vystoupení s Tonyou Graves, ale nakonec z toho sešlo. Nevadí. Stephunk i tak dokázal lidi pořádně hudebně pozlobit, až ho nakonec nikdo nechtěl v závěru jeho setu dlouho po půlnoci pustit pryč. Takže byly dva přídavky. Po hudební stránce to byla pestrá směs od breaků / d'n'b přes electro house až po různé hudební výlety do světa funky s nádechem hip-hopu a reggae. Stephunk se dobře bavil a zaplněný parket spolu s ním. Relativně krátký set však nemusel nikoho příliš mrzet. Vždyť Palác Akropolis byl coby kamenem dohodil (z té věže by to možná i šlo) a hlavně zadarmo slyšet opět Stephunka T a spolu s ním také Josefa Sedloně, Voitu a Jana 2, to by nevyužil snad jen někdo úplně zbavený všech smyslů.
Nezdálo se mi, že by se všichni z věže přesunuli směrem do Akropole, ovšem i tak tam bylo narváno k prasknutí. Zaplněná malá scéna i divadelní bar mi dávaly vzpomenout na loňský koncert The Prodigy, kde se dalo teplo krájet na kusy. I v Akropoli. Tolik lidí jsem tam už nějaký ten čas nezažil. Chvíli se to dalo vydržet, ale pak mě už mé unavené nohy přestaly poslouchat a odmítaly přešlapovat v té mačkanici na obou stageích, když předtím zažívaly takový luxus.
I tak to byl ale zajímavý a nevšední hudební zážitek. Televizní věž je zajímavý prostor na konání podobných akcí a není důvodů, proč neuvažovat o nějaké další akci tam nahoře. Příští Electronic Beats se už ale skutečně dostanou do těch slíbených klubů a v závěru května se se svým konceptem dostanou do pražského Lucerna Music Baru, Brněnské Flédy a ostravského Fabricu. Na všech akcích shodně vystoupí live projekty Ohm Square a N.O.H.A. a dále DJs Bassline Smith, Josef Sedloň, Jan 2 a Katcha.
