REPORT
Report z Climaxu od Romana
Layo & Bushwacka! přilákali do Roxy zase kupu lidí a tak nebylo od věci najít si místo pro pohodlné paření už zkraje začínající noci. Bylo jasné, že ta noc bude pořádně dlouhá, obzvlášť, když její konec měli na starosti právě Layo s Bushwackou. A je asi lidé domů příliš brzo pustit nechtěli. Takže party skončila až..ale víte co, pěkně popořadě.
Kdo byl šikovný a předvídavý, posledních několik dnů prvního podzimního měsíce si zařídil tak, aby měl kontinuální volno hned celé čtyři dny. I se středou tedy mohl propařit plné čtyři noci. Na lidech v Roxy v pátek v noci to ovšem nebylo znát. Přišli v hojném počtu a náramně se bavili až do samého rána. Největší podíl na tom samozřejmě má dvojice, která je v našem "zemském ráji to napohled" velmi oblíbená a žádaná. Layo Paskin a Matthew Benjamin tu jak společně, tak i každý zvlášť, vystoupili už mnohokrát, ale tentokrát se do Roxy dostali vlastně náhodou. Důvodem byla zrušená (nebo chcete-li na neurčito přesunutá) party Incredible. A myslím, že mnoho lidí bylo spokojených, že to tak nakonec dopadlo; jejich oblíbenci v oblíbeném klubíku.
Line-up posledního Climaxu byl sestaven tak, že resident Chris Sadler začínal už o půl noci a tak se vyplatilo přijít vážně včas. Před ním roztancovával již hodně vzorných tanečníků jeden z dvojice "merkuráků" Hech vs. Mr. Pupitz. Jelikož protlačit se až k DJskému pultu bylo poměrně náročné, a já neměl příliš v pořádku svůj zrak, nevím přesně, který z nich to byl. Ale odhaduji, že Hech. Chris Sadler klasicky platil za opravdového baviče. Toho bych poznal i se zavřenýma očima a tak tentokrát nebylo pochyb o tom, kdo že tam kdesi vepředu hrál. Navíc v době hraní Chrise Sadlera hraničilo protlačování se dopředu davem s čirým bláznovstvím. I zahalen klubovou tmou ho prozrazovala oblíbená, žlutě svítící ozdoba jeho hlavy.
Celé dvě hodinky Chrisova setu byla obrovsky zábavná pařba. Stroboskopy nestíhaly. Výběr jeho tracků asi nemohl v tu chvíli nikoho obzvlášť překvapit. Prostě housevý spodky s hodně nakopávajícím beatem, jednoduché vokály a efektní melodie s lehce zapamatovatelnými hudebními prvky. Jasným příkladem toho byla třeba všem známá hitovka Where´s Your Head At od Basement Jaxx a stejně tak známá skladba Technologic od Daft Punk. Jejich bootlegové spojení fungovalo více než dokonale a přitom se jen vzal vokál z jedné a muzika z druhé skladby. No holt v jednoduchosti je krása. Zajímavých hitů zaznělo víc. Mě třeba zaujala pecka The Reason od Marka Knighta feat. The BBN.
Od dvou hodin patřil klub Roxy pouze Layovi s Matthewem. Oba se střídali pěkně po půl hodince (alespoň co jsem byl v Roxy já) a oba dva krmili své posluchače nesmírně dobrými tanečními deskami. Nebyly to vyloženě houseové hitovky jako hrál Chris, ale na tech-house byly pro mě poměrně rychlé a tak si dovolím zaškatulkování do pozice progressive tech-house :) Můj problém byl, že jsem se hodně "odrovnal" již na Chrisovi a tak při setu L&B už mi tolik síly nezbývalo. Občasné odpočívání na pohodlných sedačkách v klubu nepomáhalo, protože to se fakt nedá. Zkuste si někdy na set Laya s Bushwackou jen tak sedět! A tak polámaný, ale spokojený jsem opustil klub dříve, než jsem si původně představoval. Dle ohlasů známých však vím, že party zdaleka nekončila v šest hodin ráno, kdy měla. Ještě minimálně v půl sedmé se pařilo.
Climax, který původně měl být v režii Diany D. Rouz, se povedl na výbornou. Všichni dokázali vytvořit příjemně přátelskou až euforickou atmosféru. Ostatně to nebyla pro Layu s Bushwackou žádná novinka. U nás mají fanoušků vážně dost.
